Za každým vaším příspěvkem je příběh

 

Domácí hospicová péče

POMOZTE NÁM DOFINANCOVAT  SLUŽBU DOMÁCÍHO HOSPICE
V LETOŠNÍM VELMI NÁROČNÉM ROCE

SVÝM PŘÍSPĚVKEM DARUJETE PÉČI NEVYLÉČITELNĚ NEMOCNÉMU 

Podpořit péči o nevyléčitelně nemocné můžete jednoduše pár kliknutími.
Vyberte si v darovacím boxíku pod textem částku, kterou chcete darovat,
nebo si zvolte vlastní kliknutím na "jiná částka".

Za každý příspěvek jménem nevyléčitelně nemocných i jejich rodin DĚKUJEME!

 



             

 

 

 

 

 

Podpořit nás můžete i příspěvkem na účet č. 185897781/0600 - VS: 9121

________________________________________________________________________________________________

QR kód speciál VS 500 kč

 

Pro snadnější platbu využijte QR kód.
Částka 500 Kč pomůžete dokrýt náklady na den péče
o jednoho pacienta.

 

__________________________________________________________________________________________________

 

Letošní rok byl pro náš domácí hospic mimořádně náročný

Provoz služby, při které je umírajícím pacientům i jejich rodinám k dispozici celý multidisplinární tým 24 hodin denně a 365 dní v roce, není snadný. Denní péče, víkendové i noční pohotovosti musí být zabezpečeny a přitom je třeba dbát na prostor k odpočinku pro pracovníky hospice. 
Letošní rok však byl díky coronavirové pandemii ještě o poznání složitější. Střídání týmů z důvodu minimalizace rizik přenosu virové nákazy i enormní náklady na ochranné a desinfekční prostředky zasáhly významně do financování hospice. Plánované benefiční akce na podporu domácího hospice musely být zrušeny.
Služba je z převážné většiny závislá na dotacích a grantech. Ty však nepokryjí celkové náklady a zbylou část je třeba dofinancovat z dalších zdrojů.   
Pomozte nám prosím finančně zabezpečit letošní provoz služby. Váš příspěvek pro nás i naše pacienty znamená další den péče. 
Za každým vaším příspěvkem je příběh. Každodenní příběh  nemocného a jeho rodiny, kteří si procházejí neskutečně náročným obdobím. 

Za každým vaším příspěvkem je příběh

František si přeje doma prožít ještě Vánoce

Na naši pomoc čekají lidé, jako třeba pan František, který pracoval celý život jako řidič, v 66 letech ho potkalo vážné onemocnění, se kterým už rok a půl statečně bojuje. Nedávno se dověděl, že boj nemůže vyhrát. Vychoval tři děti, už se těší ze dvou vnoučat. Postavil si dům. Nyní o něj zde pečuje manželka a nejmladší dcera. Zbytek rodiny je mu nablízku, jak jen to je možné. Tým domácího hospice už rodinu navštěvuje dva týdny. František si přeje doma prožít ještě Vánoce.

Chci, aby byl táta s námi doma

V telefonu domácího hospice se ozve mladý tichý hlásek: „Prosím vás, volám do domácího hospice? Mám těžce nemocného tatínka, ráda bychom se o něj s babičkou a dědečkem postarala. Chceme, aby byl táta s námi doma. Bojíme se, že v nemocnici zemře,“ zní prosba mladičké dcery, která chtěla mít tátu v závěru jeho života doma.
Při telefonickém hovoru ošetřujícímu onkologovi zní zamítavá odpověď: „Nezlobte se, ale pacient doma být nemůže. Je trvale dušný, dostává injekčně stálé podání opiátů, potřebuje časté denní návštěvy zdravotníků, včetně lékaře. V tomto zdravotním stavu není schopen, aby měl domácí péči.“
Společně s rodinou se podařilo nemocného mladého pana Jana propustit domů, přes den jej navštěvovala zdravotní sestra k podávání injekčních léků a kyslíkové terapii. Pravidelně jej navštěvoval lékař k úpravě léků, zdravotní sestra, psycholog a sociální pracovník se věnoval celé rodině. Prožil doma pěkné chvíle se svými rodiči, dcerou a sourozenci a zemřel usmířený v kruhu své rodiny.

Poslední týdny chci strávit se svou rodinou

Pan Ladislav si přál jako mladý pacient zůstat doma až do konce svého života se svou rodinou. Pokročilé onkologické onemocnění mu znemožňovalo cestovat, slabost, bolesti a namáhavé dýchání jej limitovalo v běžných denních činnostech.  Lékař našeho domácího hospice nastavil panu Ladislavovi léčbu bolestí, Ladislav si  doma přes den dle potřeby sám zapínal kyslíkový přístroj, díky kterému se mu lépe dýchalo a ve chvílích, kdy mu bylo lépe, se mohl věnovat své rodině a svým koníčkům.
Díky nastavené paliativní péči a pomoci celého týmu hospice mohl Ladislav zůstat v posledních týdnech svého života doma se svou rodinou, dokázal zařídit ještě plno svých životních úkolů, ujistit se o návazné psychosociální péči rodiny v budoucím období truchlení. I když už tu s námi pan Ladislav není, jeho odkaz lásky bližním tu žije dál a pozůstalou rodinu provází smutným obdobím psycholog a sociální pracovnice.

Zvládla jsem toho víc, než jsem si kdy myslela, že dokážu

Když onemocněla paní Tereze maminka a její život se blížil k závěru, obávala se, že péči o maminku doma nezvládne.  Spojila se s týmem Domácího hospice Porta Vitae s tím, že péče o maminku bude možná jen do té doby, dokud se její stav nezhorší. Lékař, sestra, sociální pracovnice i psycholog byli Tereze velkou oporou a byli k dispozici kdykoliv měla pocit, že něco nezvládá, nebo že se mamince přitížilo.  Prvotní obavy paní Terezy se nenaplnily. Byla sama překvapena, že péči o svoji maminku zvládá, že díky podpoře hospicového týmu zvládne více, než si kdy myslela, že by dokázala. Maminka paní Terezy v závěru života nemusela trpět silnými bolestmi, tým hospice dodal potřebné pomůcky i léky. Jistota, že zdravotní pomoc je dostupná 24 hod. denně přispěla ke klidu paní Terezy i celé rodiny a mohli tak splnit mamince, co si přála - zemřít doma.

Důstojnost, úcta, respekt a pokora

Hospicová péče si klade za cíl zlepšit kvalitu života nevyléčitelně nemocných, kterým již medicína nemůže nabídnout léčbu vedoucí k jejich uzdravení.  Zároveň se snaží podpořit blízkou rodinu v péči o nemocného tak, aby nemocný mohl zůstat v klidném prostředí rodiny, kde to zná, má to rád a cítí se bezpečně.
Filosofie hospicové péče spočívá v mírnění utrpení, v úlevě, v podpoře nemocného a rodiny žít daným okamžikem. Ke každému nemocnému se přistupuje jako k jedinečné osobnosti se svým životním příběhem a svými zkušenostmi.
Obětavost, důstojnost, úcta, respekt a pokora jsou základem hospicové péče.

Podívejte se na stránku Domácí hospic Porta Vitae