Za každým vaším příspěvkem je příběh

 

Domácí hospicová péče

Zájímá vás, s jakými osudy se setkává náš hospicový tým? Vybrali jsme pro vás pár příběhů lidí, kterým jsme mohli i díky vaší podpoře pomoci.

Chci, aby byl táta s námi doma

V telefonu domácího hospice se ozve mladý tichý hlásek: „Prosím vás, volám do domácího hospice? Mám těžce nemocného tatínka, ráda bychom se o něj s babičkou a dědečkem postarala. Chceme, aby byl táta s námi doma. Bojíme se, že v nemocnici zemře,“ zní prosba mladičké dcery, která chtěla mít tátu v závěru jeho života doma.
Při telefonickém hovoru ošetřujícímu onkologovi zní zamítavá odpověď: „Nezlobte se, ale pacient doma být nemůže. Je trvale dušný, dostává injekčně stálé podání opiátů, potřebuje časté denní návštěvy zdravotníků, včetně lékaře. V tomto zdravotním stavu není schopen, aby měl domácí péči.“
Společně s rodinou se podařilo nemocného mladého pana Jana propustit domů, přes den jej navštěvovala zdravotní sestra k podávání injekčních léků a kyslíkové terapii. Pravidelně jej navštěvoval lékař k úpravě léků, zdravotní sestra, psycholog a sociální pracovník se věnoval celé rodině. Prožil doma pěkné chvíle se svými rodiči, dcerou a sourozenci a zemřel usmířený v kruhu své rodiny.

Poslední týdny chci strávit se svou rodinou

Pan Ladislav si přál jako mladý pacient zůstat doma až do konce svého života se svou rodinou. Pokročilé onkologické onemocnění mu znemožňovalo cestovat, slabost, bolesti a namáhavé dýchání jej limitovalo v běžných denních činnostech.  Lékař našeho domácího hospice nastavil panu Ladislavovi léčbu bolestí, Ladislav si  doma přes den dle potřeby sám zapínal kyslíkový přístroj, díky kterému se mu lépe dýchalo a ve chvílích, kdy mu bylo lépe, se mohl věnovat své rodině a svým koníčkům.
Díky nastavené paliativní péči a pomoci celého týmu hospice mohl Ladislav zůstat v posledních týdnech svého života doma se svou rodinou, dokázal zařídit ještě plno svých životních úkolů, ujistit se o návazné psychosociální péči rodiny v budoucím období truchlení. I když už tu s námi pan Ladislav není, jeho odkaz lásky bližním tu žije dál a pozůstalou rodinu provází smutným obdobím psycholog a sociální pracovnice.

Zvládla jsem toho víc, než jsem si kdy myslela, že dokážu

Když onemocněla paní Tereze maminka a její život se blížil k závěru, obávala se, že péči o maminku doma nezvládne.  Spojila se s týmem Domácího hospice Porta Vitae s tím, že péče o maminku bude možná jen do té doby, dokud se její stav nezhorší. Lékař, sestra, sociální pracovnice i psycholog byli Tereze velkou oporou a byli k dispozici kdykoliv měla pocit, že něco nezvládá, nebo že se mamince přitížilo.  Prvotní obavy paní Terezy se nenaplnily. Byla sama překvapena, že péči o svoji maminku zvládá, že díky podpoře hospicového týmu zvládne více, než si kdy myslela, že by dokázala. Maminka paní Terezy v závěru života nemusela trpět silnými bolestmi, tým hospice dodal potřebné pomůcky i léky. Jistota, že zdravotní pomoc je dostupná 24 hod. denně přispěla ke klidu paní Terezy i celé rodiny a mohli tak splnit mamince, co si přála - zemřít doma.

Důstojnost, úcta, respekt a pokora

Hospicová péče si klade za cíl zlepšit kvalitu života nevyléčitelně nemocných, kterým již medicína nemůže nabídnout léčbu vedoucí k jejich uzdravení.  Zároveň se snaží podpořit blízkou rodinu v péči o nemocného tak, aby nemocný mohl zůstat v klidném prostředí rodiny, kde to zná, má to rád a cítí se bezpečně.
Filosofie hospicové péče spočívá v mírnění utrpení, v úlevě, v podpoře nemocného a rodiny žít daným okamžikem. Ke každému nemocnému se přistupuje jako k jedinečné osobnosti se svým životním příběhem a svými zkušenostmi.
Obětavost, důstojnost, úcta, respekt a pokora jsou základem hospicové péče.

František si přeje doma prožít ještě Vánoce

Na naši pomoc čekají lidé, jako třeba pan František, který pracoval celý život jako řidič, v 66 letech ho potkalo vážné onemocnění, se kterým už rok a půl statečně bojuje. Nedávno se dověděl, že boj nemůže vyhrát. Vychoval tři děti, už se těší ze dvou vnoučat. Postavil si dům. Nyní o něj zde pečuje manželka a nejmladší dcera. Zbytek rodiny je mu nablízku, jak jen to je možné. Tým domácího hospice už rodinu navštěvuje dva týdny. František si přeje doma prožít ještě Vánoce.