Oblastní charita Tišnov

"Dobrovolnictví mě nabíjí. Energie vynaložená na pomoc druhému se mi několikanásobně vrací."

"Dobrovolnictví mě nabíjí. Energie vynaložená na pomoc druhému se mi několikanásobně vrací."

 Dívám se teď na svět jinýma očima, rozhodně jsem empatičtější a více si všímám problémů druhých. Změnila jsem svůj žebříček hodnot, neřeším už tak urputně všední problémy, nepřijdou mi tak zásadní. Dobrovolnická činnost mi rozšiřuje obzory a svým způsobem mě vychovává. Vychovává mě k větší pokoře a vděku za věci všedního dne, které ale ve skutečnosti tak všední nejsou.

 

„Dobrovolnická činnost mě nabíjí.“

…….říká velmi milá mladá maminka Lenka – věnuje se dobrovolnické činnosti u naší oblastní charity více než 3 roky.

Co tě vedlo k tomu, že jsi si na mateřské dovolené a při péči o dvě malé děti našla ještě čas na dobrovolnictví?

Byly to právě moje dcery, které mně k dobrovolnictví nepřímo přivedly. Po narození dětí se člověkovi změní svět, přestává se věnovat jen sám sobě a většinu času tráví péčí o druhé, uvědomuje si ještě více důležitost rodiny a zdraví všech jejích členů. Začneš více vnímat, že je kolem tebe spousta lidí, kteří se z nejrůznějších důvodů potýkají s existenčními problémy nebo závažnými nemocemi v rodině a rozhodně nemají takový komfort  jako většinová společnost.

Proč padla volba zrovna na charitní dobrovolnictví?

Naši oblastní charitu jsem znala z doslechu, měla jsem povědomí o jejích aktivitách a samotná charita sídlila nedaleko od mého domova. Věděla jsem, že dobrovolnická činnost tam dobře funguje, a tak jsem je oslovila. Velice mile mě přijali, stanovili jsme si činnosti, při kterých chci pomáhat a vlastně takto jednoduše začala naše spolupráce.

Dá se péče o dvě malé děti a dobrovolnická činnost sloučit? Nemají doma tak trochu pocit, že je zanedbáváš?

Ale vůbec ne. Pomoc jsem si v charitě nastavila podle svých časových možností. Manžel mi také v tomto ohledu vychází vstříc. Když „dobrovolničím“, věnuje se dětem on nebo některá z babiček. Některých akcí se účastníme dokonce s manželem společně. Získali jsme tak spoustu nových přátel. Poznali jsme spoustu dobrých lidí, kteří mají snahu pomáhat v sobě tak nějak přirozeně nastavenou. A to je dobrá zpráva pro společnost.

Z vlastní zkušenosti vím, že to ale není vždy jen pozitivní práce, je to spousta nelehkých lidských osudů a příběhů. Nedá se vždy všem pomoci, někdy může mít člověk tak trochu pocit zmaru.

Vím, že člověk sám nespasí svět, ale může svou troškou do mlýna přispět k tomu, aby byl o trochu lepší. Aby alespoň pár lidí kolem našlo pomocnou ruku a mělo tak pocit, že na své problémy nejsou sami. Pomoc každému jednomu člověku je důležitá – nemusíme hned od základů změnit jeho život, ale spíše ho po drobných krůčcích dělat lepším nebo řekněme snažším.

Co dalšího tě vlastně vede k tomu, že se za námi pořád vracíš a ochotně nám pomáháš?

Dobrovolnická činnost mě nabíjí. Energie vynaložená na pomoc druhému se mi několikanásobně vrací. Je to činnost, která dává smysl. Dívám se teď na svět jinýma očima, rozhodně jsem empatičtější a více si všímám problémů druhých. Změnila jsem svůj žebříček hodnot, neřeším už tak urputně všední problémy, nepřijdou mi tak zásadní. Dobrovolnická činnost mi rozšiřuje obzory a svým způsobem mě vychovává.  Vychovává mě k větší pokoře a vděku za věci všedního dne, které ale ve skutečnosti tak všední nejsou.

Dobrovolníci.pdf